Když štěňátko ještě nevidí ani neslyší. Jak vlastně najde maminku?

Když jsme měli štěňátka německých ovčáků, dokázala jsem u nich sedět a pozorovat je snad celé hodiny.

Naše Buggy ležela se svými malými chlupatými kuličkami a já fascinovaně sledovala, jak se kolem ní hemží. Tedy… „hemží“ je možná trochu silné slovo. V prvních dnech se štěňátka spíš legračně plazí, odstrkují tlapičkami a hledají, kam se přitulit.

A právě tehdy mě něco zaujalo.

Štěňátka ještě neviděla. Pořádně ani neslyšela. A přesto se dokázala znovu a znovu dostat k Buggy, zavrtat se k její teplé srsti a najít mléko.

Jak vlastně takové malé štěňátko ví, kde je maminka?

Tak jsem začala pátrat.

Na svět přicházejí s malou, ale chytrou výbavou

Čerstvě narozené štěňátko působí opravdu bezbranně.

Očička má zavřená, sluch ještě nefunguje jako později, neumí chodit a ani si nedokáže samo dobře udržovat tělesnou teplotu. Je úplně závislé na mamince.

Jenže bez výbavy rozhodně není.

Od prvních chvil vnímá pachy, dotek a teplo. Má také vrozené reflexy, které mu pomáhají hledat maminku, přisát se a zůstat tam, kde je teplo a bezpečno.

Takže když jsem sledovala naše malé ovčáčky, jak se zdánlivě trochu bezcílně šinou porodní bednou a nakonec skončí přesně tam, kde mají – u Buggy –, nebyla to náhoda.

Jejich svět jen fungoval úplně jinak než ten náš.

A ten malý čumáček umí něco opravdu zajímavého

Psí čumáček máme spojený hlavně s čichem. A právem. Pro psa je čich neuvěřitelně důležitý.

Jenže vědci zjistili ještě něco moc zajímavého.

Ta chladná, holá část čumáčku dokáže vnímat i velmi slabé tepelné záření. Pokusy s dospělými psy ukázaly, že dokážou rozpoznat teplejší objekt, aniž by se ho museli dotknout.

Neznamená to ale, že má štěňátko v čumáčku zabudovaný radar, který hlásí: „Maminka – dva metry rovně a potom doprava.“

Ve skutečnosti spolupracuje víc věcí najednou. Štěňátko vnímá vůni maminky a mléka, její dotek, teplo jejího těla i teplo sourozenců.

A tahle kombinace mu pomáhá najít přesně to, co v prvních dnech života potřebuje nejvíc. Maminku.

Očička a ouška si dávají načas

Oči se štěňátkům obvykle začínají otevírat přibližně mezi 10. a 14. dnem života.

A není to tak, že se jednoho rána probudí, otevřou oči a řeknou si: „Aha, tak takhle vypadá svět!“ Zrak se ještě nějakou dobu vyvíjí.

Podobné je to se sluchem. Zvukovody se začínají otevírat zhruba kolem druhého týdne a postupně štěňátka začínají reagovat na další a další zvuky.

A během několika málo týdnů se před očima člověka odehraje nádherná proměna. Z malých spících kuliček, jejichž život tvoří hlavně maminka, mléko, teplo, sourozenci a spánek, se stane banda zvědavých průzkumníků.

Najednou vidí. Slyší. Začínají běhat. Hrají si spolu. Ochutnávají všechno, co najdou. A samozřejmě začnou strkat ten svůj zvědavý čumáček přesně tam, kam nemají.

V prvních dnech je maminka skoro celý jejich svět

Když dnes na naše štěňátka vzpomínám, právě tohle mi připadá nádherné.

Člověk při péči samozřejmě sleduje hlavně praktické věci – jestli štěňátka pijí, přibývají, spokojeně spí a jestli je maminka Buggy v pořádku.

Ale když se na chvíli jen posadíte a díváte se, před vámi se odehrává něco úžasného.

Novorozené štěňátko ještě nepotřebuje znát celý svět. Jeho svět je zatím maličký. Maminka. Teplo. Mléko. Sourozenci. Bezpečí.

A pro tenhle malý svět dostalo od přírody přesně takovou výbavu, jakou potřebuje.

Možná právě proto mě psy tolik baví pozorovat. Člověk s nimi může žít desítky let a pořád objevovat něco nového. Něco, čeho si nejdřív jen všimne a řekne si: „Počkej… jak to vlastně ten pes dělá?“

A pak zjistí, že za úplně obyčejným psím chováním se skrývá neobyčejně zajímavý příběh.

A co čenich v dospělosti?

Schopnost vnímat teplo psům samozřejmě nezmizí jen proto, že vyrostou.

A tady už mohu přidat vlastní dlouholetý „výzkum“. U nás doma totiž žádné teplé jídlo nezůstává dlouho bez povšimnutí.

Nevím, jak by moje hypotéza obstála před vědeckou komisí, ale několik mých německých ovčáků a dobrmanů by mi ji bylo ochotno kdykoliv prakticky demonstrovat. Ideálně u právě upečeného masa.

Malá štěněcí zajímavost na závěr

Čerstvě narozené štěňátko:

• má zavřená očička
• ještě pořádně neslyší
• neumí chodit, jen se plazí
• nedokáže si dobře samo udržet tělesnou teplotu
• vnímá pachy, dotek a teplo
• má vrozené reflexy, které mu pomáhají dostat se k mamince a sát

Na první pohled bezbranná chlupatá kulička. Ve skutečnosti malý živý zázrak vybavený přesně pro svět, do kterého se právě narodil.