Když ti někdo bere energii. Ne proto, že je zlý, ale protože funguje emoční nákaza

Znáš ten pocit?

Sejdeš se s někým na kávu. Na začátku jsi v dobré náladě. Po hodině odcházíš unavená, bez chuti něco dělat a najednou se ti zdá, že vlastně ani tvůj život nestojí za moc.

Přitom ti ten člověk neublížil. Nekřičel. Neurážel tě.

Jen si celou dobu stěžoval. Na práci. Na partnera. Na děti. Na zdraví. Na politiku. Na počasí. Na celý svět.

A ty odcházíš s pocitem, jako by ti někdo vypustil baterii.

Nejde o žádnou mystickou „špatnou energii“. Psychologie pro tento jev používá pojem emoční nákaza (emotional contagion).

Emoce jsou překvapivě nakažlivé

Lidský mozek je sociální orgán.

Od narození neustále sleduje výrazy obličeje, tón hlasu, tempo řeči i držení těla lidí kolem nás. Díky tomu dokážeme odhadnout, zda je prostředí bezpečné, nebo zda máme zpozornět.

Jenže tato schopnost má i druhou stránku. Nevědomky přebíráme emoce druhých.

Když je někdo dlouhodobě napjatý, pesimistický nebo neustále očekává katastrofu, tvůj nervový systém začne jeho naladění částečně kopírovat. Ne proto, že bys byla slabá. Ale proto, že tak funguje lidský mozek.

Proč nás někteří lidé vyčerpávají?

Většina z nich to nedělá schválně. Často sami prožívají dlouhodobý stres, úzkost nebo pocit bezmoci. Stěžování se pro ně stalo způsobem, jak ulevit vlastnímu napětí.

Jenže problém nastává ve chvíli, kdy se stěžování stane hlavním způsobem komunikace. Každé setkání se točí kolem problémů. Žádné hledání řešení. Žádná zvědavost. Žádná radost.

Jen další a další dávka negativity. A tvůj mozek ji začne považovat za nový normál.

Empatie neznamená nasávat všechno

Mnoho žen středního věku má jednu krásnou vlastnost. Jsou empatické. Umějí naslouchat. Chtějí pomoci. Jsou oporou rodině, kolegům i přátelům.

Jenže někdy se z empatie stane neviditelné přebírání cizích emocí. Najednou už neneseš jen svůj batoh. Neseš ještě několik dalších. A divíš se, proč jsi večer vyčerpaná.

Pomoc není totéž co spoluprožívání

Můžeš být laskavá. Můžeš druhého vyslechnout. Můžeš projevit pochopení. Ale nemusíš se stát skladištěm jeho emocí.

Existuje velký rozdíl mezi větou „Mrzí mě, že to prožíváš.“ a „Teď to budu celý den prožívat s tebou.“

První je soucit. Druhé už často vede k vlastnímu vyčerpání.

Jak se chránit před emoční nákazou?

Nemusíš se lidem vyhýbat. Stačí několik drobných návyků.

Po náročném rozhovoru se běž projít. Zhluboka několikrát vydechni a uvolni tělo. Přepni pozornost na něco příjemného.

Zeptej se sama sebe: „Je to opravdu můj problém, nebo jsem si ho právě převzala?“

A hlavně – dopřej si kontakt s lidmi, kteří kromě problémů umějí mluvit také o radosti, naději a řešeních.

Malá změna, velký rozdíl

Možná právě teď přemýšlíš o někom, po jehož návštěvě bývaš unavená. Neodsuzuj ho. Možná právě prožívá těžké období.

Současně ale nezapomínej ani na sebe. Tvoje psychická energie není nevyčerpatelná. Stejně jako si chráníš své zdraví, spánek nebo čas, zaslouží si ochranu i tvoje emoční kapacita.

Protože čím více klidu a stability si uchováš, tím více skutečné podpory můžeš nabídnout lidem, na kterých ti záleží.

Všimla sis někdy, že po setkání s některými lidmi odcházíš plná energie, zatímco po jiných máš chuť zalézt pod deku? Co podle tebe dělá ten největší rozdíl?