LENYA logo
LENYAProstor pro život
Zpět na blog
Seberozvoj8 min čtení

Mozek jako švýcarský nůž? Ano — ale s jednou důležitou opravou

Mozek má své specializované nástroje — ale žádný z nich nepracuje samostatně. Co je neuroplasticita a proč změna nepotřebuje velké rozhodnutí, ale opakování.

Švýcarský nůž na lněném ubrousku, jehož čepele přecházejí v živé výhonky s jemnými nervovými uzly — metafora propojeného a přizpůsobivého mozku

Představ si víceúčelový švýcarský nůž. Má čepel, nůžky, pilník, vývrtku… Každý nástroj je uzpůsobený k něčemu jinému. Podobně funguje i náš mozek. Některé jeho oblasti se více podílejí na zpracování zvuku, jiné na vidění, pohybu, paměti, řeči nebo orientaci v prostoru.

Jenže mozek má proti noži jednu zásadní výhodu: jeho „nástroje“ nesedí každý ve svém šuplíku. Neustále spolu komunikují, propojují se a podle zkušeností se mohou částečně proměňovat.

Jak mozek pozná známou tvář?

Podíváš se do davu a během zlomku sekundy poznáš kamarádku. Nemusíš si vědomě odškrtávat: hnědé oči, tvar nosu, úsměv… Mozek zpracuje obličej jako celek a propojí ho s pamětí, emocemi i informacemi o člověku.

Americká neurovědkyně Nancy Kanwisher se svými kolegy pomocí funkční magnetické rezonance popsala oblast, která reaguje výrazněji na lidské tváře než na většinu jiných objektů. Dostala název fusiformní oblast pro tváře – FFA.

Neznamená to, že v hlavě máme jediné tlačítko s nápisem „rozpoznávání tváří“. FFA je součástí širší spolupracující sítě.

Výzkum ale ukázal, že některé části mozku mohou být pro určitý druh zpracování výrazně specializované. Když je systém rozpoznávání tváří narušený, může se objevit prosopagnosie. Člověk vidí oči, nos i ústa, ale obtížně poznává, komu obličej patří. Někdo se s touto poruchou narodí, u jiného vznikne například po poškození mozku.

Mozek není hotový výrobek

Dlouho se předpokládalo, že dospělý mozek je téměř neměnný. Dnes víme, že se v reakci na zkušenosti, učení i prostředí průběžně mění. Tuto schopnost nazýváme neuroplasticita.

Když se učíš cizí jazyk, hraješ na hudební nástroj nebo nacvičuješ nový pohyb, mozek nevytvoří z ničeho úplně nový „modul“. Mění se však síla a způsob spolupráce mezi nervovými spoji a celými sítěmi. To, co opakovaně používáš, se pro mozek postupně stává dostupnější a úspornější.

Mozek se nenaučil méně. Naopak se naučil postupovat efektivněji.

Proto se zpočátku při řízení auta soustředíš na každý pohyb. Později řadu úkonů provádíš téměř automaticky.

Když jeden smysl chybí

Neuroplasticita je dobře patrná například u lidí, kteří nevidí. Části mozkové kůry běžně spojované se zrakem se mohou zapojovat také při zpracování doteku, zvuku nebo Braillova písma.

Není úplně přesné říkat, že ostatní smysly automaticky „zesílí“. Spíš se člověk učí dostupné informace lépe využívat a mozek může pro jejich zpracování přeuspořádat část svých kapacit.

Rozsah těchto změn navíc závisí například na tom, kdy ke ztrátě zraku došlo a jaké dovednosti člověk používá.

Co to znamená pro náš běžný život?

Neuroplasticita bývá někdy prezentována téměř jako kouzelná schopnost: Stačí správně myslet a mozek se přeprogramuje. Tak jednoduché to není.

Mozek se sice může měnit po celý život, ale změna potřebuje opakování, pozornost, přiměřenou náročnost, zpětnou vazbu a čas na upevnění. Důležitý je také spánek, odpočinek, pohyb a celkový zdravotní stav.

A ještě něco: mozek se neučí jen to, co si vědomě přejeme. Opakováním se mohou upevňovat také automatické reakce – odkládání, vyhýbání se nepříjemným situacím nebo okamžité sahání po telefonu při každé chvíli nejistoty. Není to důkaz slabé vůle. Je to naučený vzorec, který se stal snadno dostupnou cestou.

Naučený vzorec není totéž co neměnná vlastnost osobnosti.

Malý experiment na sedm dní

Vyber si jednu drobnou reakci, kterou chceš učinit dostupnější. Opravdu drobnou:

  • před odpovědí se jednou vědomě nadechnout,
  • po probuzení vypít sklenici vody,
  • každý den vyslovit jednu větu v cizím jazyce,
  • při zahlcení si položit otázku: „Jaký je můj nejmenší další krok?“
  • večer si vybavit jednu věc, která se ten den podařila.

Prováděj ji sedm dní ve stejné nebo podobné situaci. Nesleduj dokonalost. Všímej si, jestli se reakce postupně vybavuje o něco snadněji.

Právě tak často začíná změna: ne velkým rozhodnutím, ale opakovanou zkušeností, kterou mozek vyhodnotí jako užitečnou.

Mozek je specializovaný, propojený a přizpůsobivý. Není bez hranic – ale jeho možnosti změny jsou větší, než se na první pohled zdá.

Kterou malou reakci bys chtěl(a) během příštích sedmi dnů učinit přirozenější?

S úctou a zvědavostí, Lenka „Lenya“ Hašková – LENYA – WellBeing & Koučink.

Sdílet článek

Při sdílení zůstane viditelný zdroj: LENYA – Koučink & WellBeing.

Rezonuje to s tebou? Pojďme si o tom promluvit.

Domluvit setkání